Cesta do věčných lovišťaneb Další jalové myšlenky lenivého člověka

Srážka blbců

Publikováno 04.11.2017 v 00:00 v kategorii Zápisky, přečteno: 16x

Setkala jsem se s typickým voličem Babiše a jsem z toho rozvrkočená, naštvaná, zklamaná a rozčarovaná. Představovala jsem si ho jako hlupáka s koblihou v hlavě a zaskočilo mě, že to tak nebylo.
Nechodím moc do společnosti a když, tak se setkávám s lidmi mého ražení, nemusím se konfrontovat s jinými názory. Mí přátelé, kamarádi, známí, rodina ... my všichni respektujeme, že jsou ožehavá témata, o kterých se ve společnosti prostě nemluví a když, tak se nakusují opatrně, abychom případná nedorozumění nevyhrotili v hádku. Končíme spor ve chvíli, kdy se ukáže, že máme svá přesvědčení a ta neopustíme. Řekneme své názory, podložíme je fakty a na základě nich jsme ochotní o věci diskutovat. Ale bez pokoření diskutujícího partnera. To proto, abychom se mohli v dobrém rozejít a příště se zas rádi viděli. 

Tohle ale bylo jiné. Vnímala jsem to tak, že cílem bylo mě pokořit, vyhrát nade mnou, ukamenovat mě argumenty a nandat mi to. Tak. Huf. To jsem ale borec a pašák, to jsem jí to dal, utekla s pláčem.
A čeho ve skutečnosti dosáhl? Klesl u mě. Hodně hluboko. Ponížil sám sebe. Oba jsme měli svou pravdu, pokládali jsme argumenty, tak jak civilizovaní lidé diskutují. Jenže ve chvíli, kdy jsem navrhla ústup, že nemá cenu se hádat, když jeden druhého nepřesvědčíme, on mlel svou dál. Potřeboval dokončit myšlenku a dohrát svou roli. A já hloupá mu na to skočila a nadhodila další argument. Tak to šlo dál a dál, až jsme se shodli, že to skutečně nemá cenu, a rozešli jsme se, celkem v dobrém.
Ten den večer v televizi běžela reportáž o tom, o čem jsme se neshodli. O zajišťovacích příkazech. Tvrdil, že to je blbost, že to není možné a že nemám pravdu. Nedalo mi to a - opět já hloupá - jsem mu poslala odkaz na tento pořad. 
Co čert nechtěl, potkala jsem ho druhý den znovu, a znovu jsme se chytli. Opakuju, nejsem příznivcem pana Babiše, lidem s jeho vlastnostmi a s jeho morálním kodexem se vyhýbám, co to jde. Nejsou to u mě slušní lidé a do demokratické politiky podle mě nepatří. Lháři a podrazáci tam nemají co dělat. Z morálního principu. Protože takovíhle lidé jsou přesně ti, kdo využijí slabin demokracie a nastolí svou autokracii. Nezvratnou. 
To bylo vlastně jádrem našeho sporu. Podle mého B. nepatří do naší politiky, podle kolegy diskutéra jsou všichni politici darebáci a pan Babiš byl řádně zvolen a tak podle toho může jednat. Rozešli jsme se v celkem dobrém, ale asi nám to oběma ještě leželo v hlavě. Oba jsme celkem zvídaví a tak jsme si ještě ověřovali argumenty protistrany. Tedy já moc ne, protože argumenty jsem sledovala dřív a jsem pořád přesvědčená, že jeho statistika úspěšnosti je vylhaná, že odposlechy jsou pravé, že Kostelecké uzeniny zpracovávají masový odpad z ciziny, že Vodňanské kuře přebaluje čínský blemc, nakupovaný v Polsku a že popis jeho způsobu podnikání nelhal. Ta poslední reportáž o zajišťovacích příkazech jen zapadala do celkového rámce. Den před tím jsem se snažila kolegovi otevřít mu oči a odkazovala jsem se na "film Žlutý baron". Popletla jsem to, kniha se jmenovala Žlutý baron a film se jmenuje Selský rozum. Jsem popleta, vím. Na druhou stranu, při zadání jednoho se vyrojí spousta odkazů na druhý, čili film lze lehko dohledat. A kdo chce, najde ho k vidění.
Protože jsem o té první roztržce hodně přemýšlela, byla jsem napodruhé připravená sledovat především způsob jeho argumentace. Ne konkrétní informace, ale jejich interpretaci, intonaci, vystupování toho člověka. 
"Tak jsem na to koukal, četl jsem to, napsat do knížky si může kdo chce co chce, tomu nemůžeš věřit." To má naprostou pravdu, ale já taky netvrdím, že ta kniha je slovo boží. Říkala jsem, že v té hodinové reportáži je shrnuto, co je Babiš za správného hospodáře, jak jedná, a že takový člověk by neměl mít přístup ke státní moci. Do knihy si opravdu může člověk napsat, co chce. Tohle ale byly výpovědi autentické výpovědi skutečných lidí, konkrétní doložitelné činy, fakta. Ale on už k filmu nedošel, protože mě přeslechl, že jsem mluvila o filmu. 
Tak jsem pokročila k reportáži, na kterou jsem se odkazovala mailem, ale tu prý ještě neviděl. "Ale co je v ní asi tak novýho? Ty firmy si to zasloužily. No, určitě některý. A ty příkazy, ty vydává Finanční správa, ta nemá s Babišem nic společnýho, to je samostatná jednotka." Zůstala jsem koukat s otevřenou pusou. Finanční správa je nástroj pro výběr daní a daně jsou záležitostí ministerstva financí, přece. Jenže jsem si nebyla stoprocentně jistá, jak mě vykolejil, a tak jsem se nehádala.
Vrátila jsem se k meritu věci, že podle mého takový člověk do demokracké politiky nepatří. Vždyť takhle stejně se k moci dostal Hitler, dostali se tak komunisti. To bys chtěl?
"A to bylo dobře. Bylo to podle zákona a on neudělal nic špatnýho, že toho využil. Rozhodně pro Němce, těm pomohl." Opět jsem zírala. Němě. "No jasně že jo, v době krize je vyvedl z bídy. Dal jim práci, pozvedl je na nohy. Bohužel teda tím, že začal zbrojit." A tak jsem se nevěřícně zeptala, jestli ví, kde na to Hitler vzal peníze. (zde se odkazuji na wikipedii, konkrétně na kratičkou zmínku o emisi bankovek a obligací a kam to směřovalo) "No jasně, vždyť to říkám, začal zbrojit." Ale aby mohl platit za zbrojení, musel na to přeci někde vzít. Kde asi? A tady už mě nepokrytě pohrdavě začal poučovat o dějinách, on to studoval a skoro zažil, on to moc dobře zná ... 
Sebrala jsem se v půli jeho věty, řekla ahoj a šla pryč. Nemělo to žádnou cenu, pokračovat v rozhovoru. Rozčarovaná, zklamaná a s opovržením vůči tomu člověku jsem to vzdala. 


Ani teď jsem se neubránila agitce proti B., ale to není důvod, proč to sem píšu. 
1) Uvědomila jsem si, že jsem svému spoludiskutérovi vyčítala to, že jako každý, i on si hledá jen argumenty podporující jeho teorii a vše ostatní považuje za lež, podvrh, osočování. Ale pozapomněla jsem, že jsem se zachovala úplně stejně. I já měla na začátku averzi a tu jsem si jen živila fakty, které se mi hodily. Nemůžu tedy psát, že to byla srážka s blbcem, ale srážka blbců, na každé straně jeden, já i on.
2) Štvala mě ta "prohra". Vím, že když se někdo upne na to, že druhého umlátí slovy, není to partner a je zbytečné mu věnovat pozornost. Nechová se jako rovnocenný kolega. Jeho cílem není dobrat se nových informací a přiblížit se pravdě. Hádá se proto, že chce vyhrát. Mít pocit vítězství, nadřazenosti, být tím, kdo má navrch. A tak to jistě i viděl. Pro něj jsem utekla s pláčem na krajíčku, protože mi došly argumenty. A vlastně ano, došly mi. Když někdo nechce vidět, nevidí ani sluníčko za poledne. Ale stojí to hodně sil odejít jen tak, bez křiku a facek.
3) A svitlo mi, kdo byl typickým voličem pana B. Statistiky říkaly, že ho volili chudí a důchodci. Tedy ti, kteří pak chyběli sociální demokracii a komunistům. Ale myslím, že ještě typičtější charakteristikou by bylo jejich společné motto "Babiš jim všem ukáže, těm nahoře. On jim dá, co proto, darebákům, zlodějům, těm tam nahoře, co za všechno můžou." ... co všechno zdražili, co kvůli nim máme malý důchody, co mi dávají za tu dřinu jenom almužnu ... (to opět cituji mého spoludiskutéra!). A nevidí, že tu almužnu dostávají v Babišově fabrice, že likvidací konkurence právě Babiš vytváří monopol a ten diktuje podmínky, tedy i cenu, že svévolným ničením firem likviduje i možnost výdělku velkého počtu lidí a rozšiřuje žadatele o podporu, že klimatem nejistoty a nesmyslných represí v podnikání odrazuje lidi od samostatnosti. Jistě nějakého takového hudrovatele znáte. 
Myslela jsem, že typickým volečem pana B. je hospodskej remcal, venkovskej hlupák, bez vzdělání a rozhledu. Tedy bez dostatku informací, nic víc. Jenže ono je to horší. Je v tom zloba, nepřejícnost, závist. Chcípla mi koza, ať sousedovi chcípne taky. To totiž znamená to jejich "Babiš jim všem ukáže." V duchu si dodávají "těm hajzlům bohatejm. Když já mám málo, jak to, že oni prachy maj? To si museli nakrást, kde by to jinak vzali? Ale Babiš se jim za mě pomstí. Tak." A takhle přemýšlejí hlupáci i chytráci, úplně chudí nebo jen chudší než soused, bezmocní nebo už moci zbavení, je to jedno. Ale všichni jsou jako jejich vůdce - malí křiváčci zákeřáčci, co se chtějí pomstít životu za všechna příkoří, jež museli zažít. Všem to nandat. A ve své malosti nevidí, že ten jejich spasitel ve skutečnosti nekráčí vpředu, ale používá je jako štít a když je to výhodné, bez uzardění je háže přes palubu. Dává jim malý plat, má lukrativní monopol kolem biopaliv a kdo chce z kola ven, šup hlavičku pod kuratelu zajišťovacího příkazu. 

Z toho jsem rozčarovaná, zklamaná a nelíbí se mi budoucnost, k jaké to směřuje. Ach jo.

Komentáře

Celkem 1 komentář

  • Věčná loviště 14.11.2017 v 19:20 Dnes rozhovor s panem Kosatíkem, na téma voličů Ano http://www.rozhlas.cz/dvojka/jaktovidi/_zprava/pavel-kosatik-volby-ukazaly-ze-komunisticka-strana-zacina-byt-zbytecna-ted-je-ano--1769092


  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?